Výcvik pilota ULL(a) na vlastní kůži - díl XVIII

Den dvacátý. Po kontrolním letu s Martinem jsem odlétl úlohy "Zábrana pádu, skluz" a "Nácvik rozpočtu". Nejdříve jsem nastoupal výšku 3500 feetů a pak jsem v ní postupně zalétnul asi 5-6 zábran pádu. Postup je stejný jako když jsme to dříve létali ve dvojím, jen tentokrát sedím v letadle sám. Až mě přestaly bavit zábrany pádů, vyklesával jsem si skluzem dolů. Nejdříve opatrně, pak jsem do toho šel víc a nakonec jsem do okruhové výšky k letišti sklesal dlouhým táhlým skluzem, abych se z něj zařadil do první okruhové zatáčky. Skluz je nutno dělat při rychlostech do 120-ti km/h, protože letadlo je při tomto manévru velmi namáháno. Po přistání jsem bohužel zjistil, že jsem zapomněl na kontrolní let ve dvojím a tímpádem mi nevyjde čas úlohy. Tady jsme se dopustili drobné kreativní úpravy - napsali jsme odlétnutých 30 minut s tím, že v dalším letu zařadím skluz a doženu tím skutečnost tak jak má být a jak jsme napsali.
 

Úlohu nácviku rozpočtu jsme rozdělili na 3 fáze, byť zadání bylo vždy stejné - přistát na letišti bez možnosti korekce plynem. V první třetině jsem létal klasické okruhy. Ve druhé fázi jsem letěl velké a pak malé okruhy (půdorysně) v 1900 feetech. V poslední fázi jsem nastoupal nad letištěm až na 2100 feetů a přistával po úplném stažení motoru na nejnižší možné otáčky, tzn jakoby nouzové přistání. Úlohu jsem odlétl výborně, ani v jednom případě jsem nemusel řešit chybný rozpočet korekcí plynu, vždy jsem sedal na zamýšlené místo dráhy. Ke konci letu jsem pak odlétnul ještě rest z minulého letu. Dal jsem 2 okruhy, kde jsem byl záměrně hodně vysoko na rozpočtu a na na finále jsem pak vytrácel výšku skluzem. Tímto jsem odlétnul všechny úlohy k nácviku samotného létání a ke zdolání osnovy mi zbývají už jen 3 navigační lety.